Richard Hammond : o jeho novém koníčku

Existuje způsob jak lépe porozumět názoru jiné osoby, když se díváte na stejnou věc, ale oba vidíte něco jiného. Je to všechno o tom, že pochopíte názor někoho jiného a soucítíte s ním v jeho životě, v dané věci. Je jasné, že jsem kamarádovi nevěnoval příliš mnoho pozornosti, když mi chtěl něco vysvětlit – říkal, že to bude trochu nudné a já chtěl mluvit o mé nové motorce  BMW R1200RT. Chtěl mluvit o autonehodě a svědkovi, na jedné straně silnice, který vidí dobře obrácený hatchback , řekněme Honda Civic a předpokládejme, že do nehody byla zapletena i osoba staršího věku, opatrný řidič. Další svědek na druhé straně vidí další to samé auto z druhé strany a vidí, že je promáčknutý a poškrábaný. Předpokládá, že to byla chyba řidiče. Jelikož je to jasně mladý chuligán. Ale jak jsem řekl, opravdu jsem ho neposlouchal.

Avšak naprosto chápu jak mohl dojít ke špatnému závěru, když vidíme co se děje na silnicích.

Každý, kdo jezdí mezi Gloucester a Ross-on-Wye na začátku ledna a viděl mě v dešti na okraji silnice s hromadou klíčů a s kusem drátu v ruce si myslel, že jsem měl špatný den. Nikoho nenapadlo zastavit a nabídnout mi pomoc.

Všichni, ale předpokládali špatně. Měl jsem skvělý den, jeden z nejlepších, i když nejkratších. Vyjížďku na motorce jsem si užil. Udělal jsem si výlet z domova do blízkého Ross-on-Wye, 4 míle daleko. Ale jak se ukázalo, 4 míle pro 86-letou motorku je dostatečný prostor pro 4 poruchy. V tuto chvíli se zabývám první a stálé vymýšlím jak se s ní vypořádat.

Motorka je mrtvá. Je to jedna z těch přirozených smrtí, který upřednostňujeme pro sebe : umřela stářím a únavou. Motorka se zhroutila, naposled zakašlala a pomalu zastavila podél silnice A40. Měl jsem pocit, že je zřejmě opravdu mrtvá, jelikož když pracovala, tak byla obzvláště živá. Je toho potřeba udělat hodně, aby byla šťastná a mohla čelit náročným kopcům a zatáčkám. Každých pět mil nebo tak nějak, se musí jezdec dívat dolů průzorem na pravé straně, aby se ujistil, že olej stéká z nádržky a je zaveden do klikové hřídele, kde dojde k promazání. Pokud se neujistíte, tak následky mohou být katastrofální.

To nebyla dnešní chyba. To co jsem cítil bylo něco jako vděčné objetí smrti. Vyloučil jsem problém s elektrikou. Je tu jen jeden kabel a ten vede ke svíčce. Musí to být potom palivo. Sebou jsem měl víc než dost Whitworth klíčů a šroubováků a nakonec jsem zjistil, že je to palivem. Konkrétně palivový kohoutek. Odstranil jsem hadičku a zaklepal, nic však nevyteklo.

Ve spodku zelené kapsy, kde bylo nářadí jsem našel 6 palců dlouhý měděný drát a přemýšlel jsem k čemu je. Pokud kolemjedoucí viděli můj výraz, tak si mysleli, že vypadám jak šimpanz, který zkoumá tyč než ji strčí do hnízda termitů. A přesně to jsem udělal. Strčil jsem drát do hadičky až na doraz. A za tohle jsem byl odměněn přívalem benzínu. Pravděpodobně byla nádrž ucpaná. Palivo bylo zpět v hadičkách, nářadí jsem uklidil a vydal se na cestu. Další míli jsem zastavil a proces opakoval. Než jsem dorazil do Ross, tak jsem zastavoval ještě 2-krát. Při návratu domů jsem měl další 3 poruchy – nádrž, rozebrat a vyčistit karburátor, plovák(měřák paliva) a palivovou hadičku, palivový kohoutek jsem vyměnil za nový.

Myslím, že to dělalo, protože jsem to očekával. Kdo ví, 43 let a můj nový koníček je : Poruchy.

—————

zdroj: Oficiální stránky TopGear.com